Zdravím, tak jsem se včera vrátil z dovolené a dnes jsem se dostal, až sem, už asi hodinu studuju tyto grafy a páč je tu halda příspěvků, tak jsem to zatím pečlivě nepročetl, spíše tak rychle přeskákal, tak nevím kam jste se až dostali.
Takže můj názor na věc: Ten druhý graf výkonu a kroutáku, je naprostá tragedie

To kolik naměřily je momentálně bezpředmětné, páč takovýto průběh křivek ten motor prostě nemůže mít, takhle blbě ten motor nejde ani seškrtit na 100 koníl

Takže z prvního grafu, který ti dali se dá vyčíst dost důležitých informací. Tudíž podle stabilního průběhu lamdy, která ukazuje perfektní palivovou směs ve všech režimech, můžeme z fleku vyloučit vliv vzd.filtru, náporu sání a karburátorů, to je prostě bez debat.
To, že naměřily jen 11.000 ot./min je jen z toho důvodu, že točily motor jen k červenému poli otáčkoměru a né do omezovače, páč otáčkoměr kecá jak palackej, tak omezovač, který má 9tka na 12.200 ot./min odpovídá cca 13.500 ot./min na otáčkoměru (alibizmus výrobců k dosažení větší životnosti motorů, aby nebyl vytáčen až k maximu, protože to není potřeba). Jinak ta maximálka na brzdě je ti k ničemu, páč zkusily kolik jede na hranici červeného pole, ale né pod zátěží.
No a co zbývá? Zapalování je nesmysl, tam se nemá co rozbít. Výfuk taky nemůže být problém. Podle mě je problém přímo v motoru.
Vůle ventilů? No, kdyby byly u všech sacích ventilů (které ti nastavily) malé vůle, tak by se to na rychlém změření neprojevilo. Páč všeobecné povědomí je, že se u zahřátého motoru vůle zmenšují, ale praxe je taková, že tyto vůle se zmenší, jen v oblasti dlouhodobějšího maximálního zatížení ve vysokém výkonu, kdy vůle nesmí zmizet, aby stále těsnil ventil. Při běžné pohodové jízdě se rozdíl teplot hlavy motoru a ventilu liší mnohem méně, páč ventil je účinně chlazen vodítkem, sedlem a sací ještě palivovou směsí a vůle různě kolísá a může se i zvětšovat. Nejmarkantněji se toto projevuje u vzduchem chlazených motorů, a to tehdy kdy se motor třeba v zácpě velmi přehřeje, téměř na volnoběh, páč hliník se roztahuje více než ocel, tak pokud mají skoro stejnou teplotu, tak ventil je roztažený méně a vůle je větší ( a tudíž se nahlas ozývá klapot ventilů) a když motor stojí a je horký, tak naměříte vůle výrazně větší, nežli mají být. Takže pokud jede motor na max. tak hlava má teplotu méně než 200 stC, ale výfukový ventil je rozehřátý téměř do žluta a teplota je ohromná a sací ventil má teplotu sice menší, ale také i nad 500 stC a při těchto extrémech se právě projeví nutnost nastavit vůli ventilů, aby byly spolehlivě zavřené.
Tudíž krátké změření max. výkonu se nestihne projevit, páč se motor ještě nestihne ustálit na správných teplotách, a kdyby přesto došlo k pootevření všech sacích ventilů, tak pokles výkonu bude velmi malý a už vůbec by se neměl výrazně změnit průběh křivek výkonu, u sacích ventilů podpálení nehrozí, ale může docházet ke střílení do karburátorů, když se zapálí i směs mezi karburátorem a ventilem. A snadno se to pozná, že je sání a karburátory očazené od karbonu ( na talířkách sacích ventilů je karbon normální)
Jediné moje logické vysvětlení je, že takto špatně pracující motor, má rozhozené časování rozvodů. To znamená, že je o jeden zub pootočená jedna z vaček, nebo obě vzhledem ke klikové hřídeli a to dopředu nebo i dozadu. A poněvadž protažení rozvodového řetízku, může způsobit to, že rysky nemusí vždy přesně lícovat, tak se s tím musí počítat a trochu logicky u toho uvažovat.
Tady jak by měl přibližně vypadat průběh výkonu a kroutáku. Jinak přepočet Hp na Ps je téměř zanedbatelný, takže jsou stejné a Kgm na Nm je že 1kg=10N . A ta červená křivka je na spojce a ta modrá na zadním kole. Tento graf odpovídá modolu 00, ale rok 98 se liší jen velmi málo, takže taky zanedbatelně.
