Neodpustitelnou slabinou sériových kol je jejich vysoký gyroskopický moment setrvačnosti. Při extrémním zatížení v zatáčkách se navíc mírně deformují, což může omezovat zpětnou vazbu od pneumatik právě na hranici přilnavosti. Konstrukce GP-V Prime s paprsky ve tvaru V je naopak skutečným mistrovským dílem. Tolerance náboje jsou sladěny s absolutní přesností na úrovni milimetrů. Tuhost této téměř nezničitelné kované slitiny je mimořádná, výrazně snižuje neodpruženou hmotnost a zároveň elegantně odhaluje přirozenou těžkopádnost původních litých komponentů.
Při práci na vysoce výkonných strojích představuje riziko teplotních změn způsobených intenzivním brzděním skutečný problém. Akumulované teplo může deformovat citlivé tolerance náboje a negativně ovlivnit základní nastavení podvozku. Rychlý odvod tepla a vysoká strukturální pevnost tohoto kovaného designu však zvládají i extrémní teplotní cykly a zcela eliminují nežádoucí deformace. Nastavení geometrie podvozku s těmito mimořádně tuhými koly je skutečným zjevením pro přesnou zpětnou vazbu při řízení.
Mám otázku pro zkušené okruhové jezdce a tunery: Když přecházíte na takto tuhá kola s nízkým momentem setrvačnosti, abyste eliminovali deformace, jak přesně upravujete nastavení motocyklu, aby kompenzovalo tepelné zatížení vznikající při intenzivním brzdění během horkých letních jízd, aniž by to negativně ovlivnilo odskokové tlumení přední vidlice?
https://japan.webike.net/products/26638 ... aign=46192
- 82-71-30_2.jpg (78.36 KiB) Zobrazeno 30 x