Všechno začalo zdánlivou „náhodou“, kdy jsem se rozhodl pokračovat v ježdění na motorce. Vzhledem k tomu, že jsem svoji „týnejdžrovskou“ ČZ 250/471 Sport prodal z lačnosti po vlastním autě, bylo nutný pořídit jinou. Nakonec to po dlouhým hledání vyhrála právě Kawasaki ZR-7, která mě dostala do CKC. Hned, jak jsem ji měl doma jsem byl dychtivej po všem dění kolem Kawasaki a tak Mr. Google podal pomocnou ruku a dovedl mě až k
www.kawa.cz
Byl jsem nadšenej, že existuje celej klub českých Kawáků s líbivým webem a dokonce i forem. To bylo přesně moje gusto. Na nejrůznějších forech jsem strávil spoustu času a stávali se takovou mojí virtuální rodinou. Po registraci do CKC fora jsem neprahnul po ničem jiným, než poznat se s těma lidma, co zde mají už tolik příspěvků a podle data registrace stáli u zrodu klubu. Hltal jsem obsah fora a představoval si, jací asi jsou MARTY, DoktorZRX, Zdrahy, Kuba ZRX, Marek, Elvis., KankX a další a další, který byli vidět prostě všude…
Po prvním „motosrazu“ v Jedovnicích (to jste byli zrovna na Skalce) jsem byl v rozpacích, jestli tyto akce budou pro mě. Tam to tehdy byl slet všech, co mají doma něco s dvěma koly a chutná jim alko. Mezi cca 60 lidma bylo cca 5 skupinek, který se bavili po svým a když tam někdo dojel „sám“, tak to do konce i tak zůstalo. Ne, že bych se obával někoho oslovit a přidat se…je zde však třeba zájmu z obou stran, kterého se nám bohužel nedostávalo. Po první noci jsme to zabalili a jeli domů s tím, že tohle už nikdy více!
Trvalo to skoro rok, než jsem měl konečně tu čest potkat se poprvé s někým osobně z CKC a to v Hradci Králové na dni „otevřených dveří“ v MotoHavrda. Přečtený forum mě přesvědčovalo o tom, že podobnýho zážitku z Jedovnic se bát nemusím, že v CKC to prostě chodí jinak… Dodnes vzpomínám na příjezd na benzinku ve Žďáře, kde byl sraz s Kubou (tehdy ještě začátečníkem – viz. Foto
), Markem, Ginou, Doktorem,… Přijeli jsme, zaparkovali mezi samý značkový motorky a s jistou dávkou nervozity z přijetí šli na kafe. Uvnitř jen letmé „čau“ celýmu spolku z CKC, venku pak podání ruky a seznámení…později i s Danem.
Rozjeli jsme se směr HK a po cestě si s Lali říkali, jaký to jsou fajn lidi, dobrá nálada, vstřícnost, přátelský přístup, prostě pohoda! V HK jsme se pak „zčuchli“ s Vencou a Zuzkou, kteří nás pak s Ginou doprovodili domů i se zastávkou na společný oběd. Dorazili jsme domů a bylo jasno – v CKC je to fakt jinak, chci být jedním z nich, poznat všechny tyhle sqělý lidi a užívat si společně super zážitky s naším společným koníčkem…
Pak přišel Tesák 2008 a s ním obrovskej „absťák“ po skutečným CKC srazu a opět nových lidech a zážitcích. Tehdy mi napsal KING PM-ku, že pojede s náma. (Pozn. redakce: Kinga znám už asi 15 let, ale od jisté doby jsme nebyly v kontaktu a vůbec jsem netušil, že se taky vrátil k motorce, má Rexe a říká si KING). Těšil jsem se, že už na místo pojedeme v klubovým duchu a byl zvědavej, kdo že to ten KING je… S potěšením jsem u něho doma zjistil, že je to ten, kdo jsem tušil a že je zde zase nová a zároveň už i známá tvář. Po cestě se přidal Motors a my přijeli na místo už se známýma, což bylo super! Když jsem pak vyfasoval hubana a obejmutí od Helči a následovalo spoustu dalších vřelých „dvojstisků“ dlaně mojí pravice, měl jsem spokojeností snad i páteř do „K“!
Už to zde bylo vzpomenuto víckrát…Tesák byl prostě naprosto úžasná akce, která odstartovala mojí závislost na CKC!
Následovali další a další větší nebo menší akcičky, ale vždycky se společným jmenovatelem – super zábava se super lidma, na který se budu vždycky těšit!
Byť jsem se do klubu dostal poměrně pozdě a nemůžu tudíž vzpomínat na ty skutečný začátky (ani ještě všechny „skalní“ neznám), tak doufám, že budoucnost CKC vytvoří ještě spoustu materiálu k rozšiřování tohoto vlákna a já u toho (s Lali) budu moct být s váma…díky lidi!
CKC now & 4eVA
Rudormi hned, ze se se mnou musi vyfotit, ze me jeste nezna. No proste bajo. A to nemluvim o tech nadhernych zatackach. Po navratu jsem byl uplne uneseny a od te doby uz jsem nechtel chybet na zadne CKC akci.
takže si myslím, že to tady vážně stojí za to.
To byla Haluzická hájenka, po příjezdu se mě ptali odkud jsi dojel a já na to z Benátek a oni nad Jizerou? 
)
, lepší relax neznám!
...nicmene jsem rad ze jsem vas nasel 