...tak Kuba uz nam tady popsal sve pocity z cesty do "zapadni Evropy" a mozna to podle Kubovo vypraveni vypada i zabavne, ale opak je pravdou. Jeste u me v Dubi Kuba nebyl rozhodnut zda sednout na moto a jet smer Brno nebo Holandsko, skoro bych rekl ze jsme ho ba i nutili a vyhrozovali mu abychom ho nakonec presvedcili ze spravny smer je na "zapad" Presvedcovani to bylo tezke, protoze ani Pavel pri pohledu z okna a na teplomer si nebyl tak uplne jist ze tam opravdu chce. Nakonec nas presvedcil Choseho Rex, ktery byl nalozeny v aute a nemohl se dockat sveho panicka... no a opacne panicek v Holandsku se nemohl dockat sveho Rexika. Pri predstave, jak by byl Chose smutny ze jsme nedorazili, jsme zatli zuby a vyrazili vstric svetlym zitrkum Po ujeti cca 5km nase vozidlo a Kubuv "ramus pi*o" upoutalo pozornost statni policie a tak se chlapci sikovni rozhodli nas o pulnoci trochu prolustrovat. Pri te prilezitosti nam sdelili ze nam prestalo svitit leve predni svetlo. Dojeli jsme k benzince, kde jsme chteli svetlo opravit. Po 15min marneho hledani, proc nejde k zarovce elektrika jsme Kubu poslali napred aby ziskal patricny naskok a my s Pavlem zatim zacali rozebirat VITO na dily, po pulhodine jsme to vzdali a vyrazili jen s jednim svetlem. Teplota venku dosahovala celych 3st.C, Kubovi tedy nebylo opravdu co zavidet. Dale nase cesta ubihala ponekud nudne a nezajimave. Parkrat jsme se s Kubou spojili telefonem, jestli jeste nepotrebuje odsekat z motorky a valili co to da smer Holandsko. V 9 rano jsme zastavili u Choseho pred domem, volali mu.... a on holomek klidne jeste vyspaval Zaparkovali jsme Rexiky pod strechou a zniceni nevyspanim jsme si dali 2 hodinky oddych. Premysleli jsme jak to udelat s tim dojezdem do Calais, protoze podle rezervacek bychom museli vyrazit od Choseho tak ve 2-3 hodiny rano, aby nam to neujelo, z toho nakonec vyplynulo ze bude lepsi presunout se jeste ten den do Calais a tam se ubytovat. Pocasi vypadalo slusne, bylo sice zatazeno ale neprselo. Kdyz dorazil Kuba, odsekali jsme ho z Rexe a sdelili mu tu radostnou novinu... ze je dobre ze dorazil protoze za 10min vyrazime dal Protoze byl jeste cely ztuhly tak nijak neprotestoval, nedelal prudke pohyby a vlastne tise souhlasil. Vyrazili jsme v krasne formaci 4 rexiku do 320km vzdalene postele v Calais. Cesta slusne ubihala, jen poslednich cca 100km se na nas pocasi trosku vyradilo a seslalo na nas odporny dest kombinovany s vetrem a tmou Promoceny jsme nasli zaplaceny hotel i mistecko pro rexiky a sli se ubytovat. Rexici cekali pekne pod strechou na chodniku pred vstupem do hotelove recepce. Trochu jsme se dali dohromady, vymysleli casovy plan na dalsi den a zapili to nejakym tim pivkem ...dale uz jen spanek (nebot devcata se nedostavila )
jeste tady par fotek k textu, tak jak to bezelo za sebou
