Poprvé jsem se o CKC dozvěděl od mého skvělého dlooouholetého kámoše – nějakýho Elvise.
To bylo někdy na jaře 2006
Ten poté co koupil svojí první kawu ZX6R, už ani nevim jak – hledal zřejmě další bikery s kawasaki (asi vygoogloval kawa.cz nebo tak něco). Poté začal jezdit na klub akce a poznal spoustu svých dnes již skvělejch kámošů – ale to jistě víte, že
.
V té době, tedy na jaře dvašest, jsem vlastnil MZ ETZ 150. Když Elvis poprvé za mnou dorazil na 6tce a provez mě byl jsem z toho unešenej a MZ mě začala štvát tím že fakt nejede
. Ale řek sem si co no – na to moje ježdění to stačí. Jak ale Elvis na kawě a s vámi jezdil víc a víc, tak jsem od něj začínal vstřebávat zážitky s lidma z klubu, akcí, vyjížděk atak. I zvědavost mi nedala a kouknul jsem na netu na stránky. Už na první pohled mě upoutaly -skvěle a přehledně udělané jsem si řek (to platí dodnes). Hltal a hltal jsem tam informace o všem možném i nemožném, a taky koukal na fotky z akcí. Říkal jsem si dobrej spolek - maj to zmáknutý
.
Ale pořád jsem měl MZ a jezdil v drtivé většině času sám. Konečné prozření, že to s touhle moto dál nejde, jsem zaznamenal po naší společné akci s Elvisem zvané „tour de czech republik – vol. 1“
. To bylo v léto dvašest. Probíhalo to asi tak že Elvis jel na šestce samo první v klídku a pohodičce v kombinéze – prostě jako opravdovej motorkář se vším všudy - a já za ním na MZ v džínách, starej ošuntělej bundě a na nohách glády
. Samozřejmě „pekelnou rychlostí“ max. 120 ( a to jen po nakloněné rovince a z kopečka). Elvis kupodivu celkem akceptoval moje netempo, jen občas zmizel a pak někde „vepředu“ počkal
. Docela jsme si to za týden, co to trvalo, užili. Srandy a zážitků až až.
Po příjezdu domu padlo zásadní rozhodnutí. MZta jde do světa a chci velkou motorku. A už to bylo – bude to kawa.
Po dlouhém zvažování typu: co za kawu, v jakým stavu a za kolik - padla volba na ZZ – R 600. V zimě jsem jí koupil a už se těšil na jaro 07
.
Přes zimu jsem se na stránkách hlavně zajímal o nějaké další kawáky z jižních čech, kvůli společným vyjížďkám a taky po očku sledoval kdy se koná jakej sraz a akce.
Poté jsem se sžíval co to šlo s motorkou, koupil taky hadry, boty aby bylo vše potřebné k ježdění ok, seznámil jsem se a jel na pár vyjížděk a komerčních srazů s klukama z jihu. Stejně tak se s nimi seznámil Elvis, kterej byl v té době snad všude
. Zjistili jsem že jsou fakt v poho, rádi na fóru poradí, ale na CKC srazy většina moc nejezdí. Ale to mě osobně zas tak nevadilo, ckc je přeci dobrovolný spolek že.
Postupem roku 07 jsem se začal seznamovat s dalšíma príma lidma z ckc. Impulzem k tomu byla naše další „tour de czech republik" – vol. 2. Probíhalo to tak, že jsme trasu zvolili více méně kolem hranic ČR, s tím že Elvis domluví zastávky u, v té době už, jeho príma kámošů z klubu (+ nějaké zastávky u mých kámošů po čr). Ale většinou to byli kawáci z ckc!
Konečně jsem měl alespoň trochu konkurenceschopný stroj. Jak to probíhalo už tady psal před cca rokem a půl Elvis v jednom vlákně. No prostě extrasuper akce jak pro nás dva, tak taky obrovská ochota a vstřícnost všech u kterých jsme byli. Pro mě to bylo super zjištění že jsou i v reálu tak bezva. U koho jsme byli si můžete udělat obrázek podle toho kde jsme se zastavili: mimo jiných především KV, Králíky, Ostrava – konkrétně Stodolní byla opravdovej „šmelc“
.
Poté jsem se už nemohl dočkat svého prvního CKC srazu. Tím byla Olešnice v Orlických horách, kterou pořádal Čoud s Marlborkou.
Akce trochu menšího rozměru, ale super. V rámci srazu se konal i tajný závod, což je akce podle mýho gusta. Tam jsem poznal další a další bezva lidi, povětšinou tu pravou základnu CKC!!!
Fakt prima víkend. Zjistil jsem, že takovéto srazy jsou mnohem lepší než velké komerční srazy, protože je možnost si to vše v klidu užít a vstřebat.
Hned po příjezdu domu jsem se už těšil na další a po dalším zas. A tak pořád dokola.
Sice jsem za ty 2 roky stihnul jen 4 srazy ale i tak jsem si to moc užíval. Všechny bez vyjimky: Olešnici, Mlýnky 07, jarní Skalku 08, i zatím poslední „jednostolové“ Netolice.
Zjistil jsem, že tento klub má opravdu něco do sebe!
Toš tak
jinak jsem pořád v 7 ráno vzhůru 
když bez Víti to není ono... 
