tak a je tu pokracovani, druhy den nasi velkolepe akce.
CCCRRRRRRRRRRRRRRRRRRR budicek, coze to uz ja 5:30? No to je hnus, zniceni po dlouhe ceste, vstavat se nam opravdu nechce. Nicmene trajekt ani tunel nepocka, tak rychle sbalit a trada na check-in. Rozdelili jsme se na 2 skupinky, ja s Pavlem jedeme trajektem, Chose s Kubou to berou tunelem. Za morem bychom meli byt ve stejny cas a zase se tam setkat. S tim kde se Ace Cafe nachazi si nikdo hlavu nelame, nebot se mame u Folkestone setkat s "Francouzi" kteri vse vedi a na misto nas dovedou. Vymysleno to bylo uzasne, problem vsak nastal hned po nalodeni na trajekt... z reproduktoru se ozvalo "technicky problem, pracuje se na reseni, lod odpluje hned jak to bude mozne", problem se resil 45min a tak nam naskocilo pekne zpozdeni. Kdyz jsme se vylodili, byli kluci i s Francouzema pryc, telefon nam nebrali nebot na motorce ve 180 se blbe telefonuje a tak jsme zustali tak trochu napospas osudu

Dalnice o 8mi pruzich se nahle rozvetvovala do nekolika smeru a ted babo rad. Kluci telefon stale neberou, jezdime uz dobre 2 hodiny, ptame se na kazdem rohu kde je ACE CAFE ale nikdo nevi, leda ze by nam dal loknout ledoveho kafe

Najeto uz mame dobrych 200km, pritom udaj o vzdalenosti od Doveru znel cca 120km. Pavel zacina byt neskutecne nasr., je to na nem hodne znat a nejradeji by jel domu. Emoce vrcholi. Konecne nam Kuba vzal telefon, dobre se bavil, uz byli na miste a pry je to tam super... opravdu povzbudiva informace. Na zadost o sdeleni souradnic GPS, nevim neumim to s GPS vytahnout... zaciname propadat beznadeji, Londyn je opravdu neskutecne obrovsky a hledat Ace Cafe je jak hledat jehlu v kupce sena. Konecne ulovime na benzince neskutecneho typka s nabusenym Mercedesem ktery vi kde Ace Cafe je. Povi nam doleva, doprava, rovne doleva a takhle jeste parkrat a za 15 min by jste tam mohli byt. Na to sedl do Mercedesa a s hrabajicimi koly i na treti rychlostni stupen za neskutecneho hrmotu 12Valcoveho motoru odburacel v dali. To ze jeho 15 min je pravdepodobne mysleno jeho stylem jizdy nam dochazi az asi po 40min usilovneho hledani a priblizovani se k Ace Cafe. Nase nervozita vrcholi a tak se mi povedlo 2 zabocit do protismeru kde me nahle prekvapila auta ktera jela proti me

Uz jsem to pomalu zacal vzdavat a tak jsme se dohodli ze posledni telefonat a kdyz nedostaneme od chlapcu jednoznacnou odpoved kam mame jet, tocime to a jedeme domu. Konecne Chose pochopil, ze to s nami vypada fakt blede a zacal jednat. Domluvil se s poradateli, vystoupal na podium a do mikrofonu svoji bravurni anglictinou pozadal dav zda by nekdo neposkytl souradnice Ace Cafe. Povedlo se, souradnice byly na svete a ted uz nam nic nebranilo v uspesnem dojeti do cile. JSME TAM, hurraaaaaa. Nasleduje kochani se, dokumentovani a nasavani atmosfery. Nakonec jsme kluky nezbili, nechali jsme se ukecat

Zhruba v 15:30 jsme se vydali do centra Londyna abychom take neco videli z tohoto mesta, kdyz uz jsme jeli takovou dalku. Projizdime ulickama, vsude samy radar, zajimavy zazitek. Jede s nami i jeden "zapomenuty" Francouz ktery domlouva sraz s ostatnima Francouzema u Chramu sv. Pavla. Tam se vsichni spojime a ve velmi pocetnem "davu" vyrazime z centra Londyna smer pristav a tunel. Nase kolona je tak neskutecne dlouha, ze kdyz ja na spicce projizdim semaforem, konec jeste neprojel tim minulym

Proste narez. V cele nas vede Anglican znaly Londyna se kterym se loucime jakmile dorazime k dalnici. Pak uz jen nudna cesta po dalnici... no vlastne ani nebyla tak moc nudna, vsechny 4 pruhy v obsazeny motorkama (prevazne ZRX) rychlost pohybliva 140-240km/h. Francouzi s Chosem a Kubou sjizdi k tunelu a my s Pavlem pokracujeme do Doveru na trajekt. Spicha s klukama mame v Calais, tentokrat vse probiha presne podle planu a uz v cerne noci vyrzime smer Holandsko. Nastesti neprsi, jen se ponekud ochladilo, ale cesta ubiha uzasne a tak ve 2 hodiny rano muzeme padnout do postele abychom si trochu odpocinuli pred rannim odjezdem do Cech. No a ted neco malo ke Kubovi, vsichni ho mate za borce

zatim co mi s Pavlem unaveni cestovanim ridime a povidame celou cestu az do Cech tak Kubicek krasne celou cestu prospinka na podlaze mezi Rexikama...
