CEC 2010
-
Roman - ZX12
- Easy slider
- Příspěvky: 587
- Registrován: stř črc 09, 2008 16:20:51
- Bydliště: morava
-
Cowboycolo
- Easy rider
- Příspěvky: 314
- Registrován: stř led 02, 2008 23:31:25
- Bydliště: Evaň (Ustecky kraj)
- Kontaktovat uživatele:
Marty necheš dělat spotrovního komentátora na okruzích, Tvé komentáře mě vážně bavíMARTY píše:pekne fotky...ti dva stari psi se nahaneli imrvere...a ten novej na te cilovce mel najezd jako panbu...a na konci hondaka zarizl jak prase.
ZZR 1400
ZRX 1200 R Edie Lawson 05
ZRX 1200 S alpský běžec
KLX 250
CKC #909
ZRX 1200 R Edie Lawson 05
ZRX 1200 S alpský běžec
KLX 250
CKC #909
ne ne...jen me tesi a mam z toho radost kdyz jezdej dobri kamosi a muzu jim fandit...fakt me to bavilo...
Pitrs super grilovala...Blanka lestila Kankxovi hulku....kua plexi
....Jirka se furt opaloval...Roman furt hulil....v noci jsme spali J.. R ..A JA jako bezdaci tezkeho kalibru na hole betonove zemi primo na hlavni tribune...ale suprove...proste bylo akcne fajn....
Pitrs super grilovala...Blanka lestila Kankxovi hulku....kua plexi
....Jirka se furt opaloval...Roman furt hulil....v noci jsme spali J.. R ..A JA jako bezdaci tezkeho kalibru na hole betonove zemi primo na hlavni tribune...ale suprove...proste bylo akcne fajn....ZZR 1400 RR Hujda lenošná
Věř tomu kdo tě nezklamal a nezklam toho kdo ti věří !!!
Věř tomu kdo tě nezklamal a nezklam toho kdo ti věří !!!
-
KankX
- Site Admin
- Příspěvky: 9361
- Registrován: pon kvě 07, 2007 13:16:13
- Bydliště: Teplice
- Kontaktovat uživatele:
shrnuti
…tak mi to nedá a rozhodl jsem se že se tu s vámi také podělím o zážitky a dojmy z jízd na okruhu…
Předem chci upozornit, že to přišlo jako blesk z čistého nebe, že jsem v životě na okruhu nejel, už vůbec na motorce o obsahu 600ccm , o MotoGP a jiné závody se nezajímám takže ani nevím jak to při závodech chodí co kdo ukazuje, která vlajka co znamená a najednou stojím před prvním tréninkovým rozjezdem s předpokladem završit to v neděli závodem ze seriálu ČMN Prospeed Cup 2010.
Po přečtení předchozího si zajisté už někteří začínají klepat na hlavu. Ano to dělají správně. Když jsem přijímal tuto nabídku, vůbec mi nějak nedocházelo, o co půjde, to vše mi začalo docházet až těsně před prvním tréninkovým rozjezdem. Ještě víc mi to začalo docházet, když jsem se podíval v depu kolem sebe a viděl všechny ty týmy, jejich mechaniky, zázemí… no prostě se mi začalo dělat špatně. Já blbec si zaplatím startovné na akci, kde hodlám jet na motocyklu ZX6 na kterém jsem do té doby v životě neseděl a na okruhu o kterém jsem jen něco málo zaslechl, ale nevím ani jak vypadá a kolik má zatáček. No nic, couvnout už prostě nešlo.
Vydávám se na trať se strachem, jak se tam budu motat a jak mě nejpozději ve druhém kole někdo sejme. Chybí mi zrcátka, abych mohl včas uhýbat před nájezdníky zezadu a uvolňovat jim cestu. Blanka mi říkala, ať dám na sebe pozor a vrátím se celej. Snažím se tedy o to ze všech sil. Konečně vidím vlajku, o které mi na začátku řekli, že mám po ní zajet do depa, jsem šťastný a po x krouženích ve stylu paní starostové se ještě více napřimuji a zhluboka dýchám. „Je to za mnou, přežil jsem, slezu a kašlu na to. Nervy jak blázen, prostě to nemá cenu, mám zapotřebí se takhle nervovat? Svezl jsem se a další nejedu“ …si v duchu říkám. Běžím se podívat na vyvěšené časy, můj čas 3:21.465 mi na sebevědomí příliš nepřidá, těší mne jen, že se najdou asi 3 jezdci, co mají čas podobný tomu mému, ostatních cca 90 jezdců má časy úplně jiné, skoro mi to připadalo, jako kdyby ti ostatní jeli jen půl okruhu místo celého. Tak teď by to mohlo vypadat, že je článku konec. Není.
O přestávce se nechám ukecat, že to prý se mnou není až tak zlé a ať jedu další tréninkový rozjezd. Najíždím na trať s předsevzetím, že teď se do toho fakt opřu. Marek mi o přestávce vysvětlil, že udržovat otáčky na ZX6 mezi 4 – 6 tis. není to pravé, že je mám mít někde mezi 12 – 14 tis. Pamatuji si na jeho radu a nechám kolikrát dojet otáčkoměr až na 8 tis. Otáček. Nemohu se s tím nějak srovnat, prostě mi to je nějak proti srsti. Začínám před zatáčkou brzdit „až na poslední chvíli“ (abych to uvedl na pravou míru, tak původně jsem k zatáčce dojížděl za pomoci ubraného plynu a pak motorku hezky ladně položil do zatáčky), teď brzdím, až mi oči lezou z důlků a třeba na cílovce mám pocit že to z těch tachometrových 280km/h (skutečná rychlost je nižší kvůli změněným převodům) nikdy nemůžu ubrzdit tak abych stihl ještě zatočit. Navíc mě právě v tyto okamžiky ubíjí, když se kolem mě prožene několik motocyklů. V první okamžik jsem si myslel, že jim asi selhaly brzdy, protože není možné hodit to do zatáčky a nerozsekat se. Naštěstí rozjezd končí a tak zajíždím do boxů. Můj čas 2:58.260 V boxech mě všichni plácají po zádech, pravděpodobně mě budou chtít ukecat na další rozjezd. No udělal jsem sám na sobě krásných 23 sekund. Dokonce i pár lidí ve výsledkové listině se propadlo za mě.
Třetí „zlomový“ rozjezd je tady. Tak tady jsem se fakt hodně odvázal a rozhodl se někoho alespoň chvíli udržet. Docela se mi to chvilkami dařilo, pak jsem dokonce dojel jezdce předemnou se kterým jsem odjel asi dvě kola a pomalu zjišťoval, že mě vlastně brzdí, ale k předjíždění jsem nějak neměl odvahu. On není problém ho předjet, ale co pak? Co dál? „Stihnu vše tak abych nenavštívil místa Blankou a Makem mě zakázané?“ On přeci jen ten předjížděný ubírá na šířce tratě kterou bych mohl využít a teď to člověk musí nějak zkorigovat, nechat mu prostor, přitom být rychlejší, nefláknout sebou a modlit se aby mě v tom předjížděcím manévru někde nesevřel. Nakonec mi to nedá a na konto si připisuji prvního předjetého. Hned v další, kole v „plném náklonu“ se mi rychlejší jezdec trefuje předním kolem do pravé boty, sice jen lehce ale mě to totálně rozhodí a už zase je mi špatně. Možná je to i tím 35 stupňovým vedrem co tu panovalo, nicméně už se těším do boxu jako nikdy. Překvapuje mne listina s časy, nyní u mého jména stojí čas 2:52.430 a za sebou nechávám asi 6 jezdců do 600ccm a asi 10 jezdců litrech. To mě samozřejmě těší, ale v tento den už ze sebe nic víc nevymáčknu, časy se mi dále pohybují mezi 2:52 až 2:56.
Druhý den jsou ještě první dva tréninkové rozjezdy, ze kterých se časy ještě započítávají do kvalifikace. Důležitý pro mne byl druhý rozjezd kdy se mi, jednak docela dařilo předjet dost jezdců a navíc jsem dosáhl času 2:44.032, kterým jsem se úplně neuvěřitelně kvalifikoval do hlavního závodu. Za sebou jsem nechal dost motorek, které si pak mohly zazávodit jen v tzv. závodě Best of Rest. Byla to pro mne naprosto neuvěřitelná informace a další nervy při pohledu do startovací listiny kde v závodě se mnou startují i mistři republiky, o Markovi a Kubovi nemluvím, ti tam startovali samozřejmě také.
K samotnému závodu není moc co psát, nevěděl jsem vůbec co a jak, diváci na tribunách, zahřívací kolo atd. atd. Prostě v hlavě zmatek, vůbec jsem nevěděl, čí jsem a co mám dělat. Každý kdo se na mne a „mou“ zx6 podíval, byl na pochybách, jestli to vůbec ten pekelný stroj může dojet, ona chudinka už zažila nespočet pádů a je to na ní opravdu dobře vidět, všude něco chybí, všude je něco popraskané a vlastně se do toho startovního pole krásných naleštěných a reklamami polepených fešand vůbec nehodí. Jednoduše, motorky na startu byly jak z módní přehlídky a tahle jak když ji dnes ráno bezdomovec vytáhl z popelnice a navíc je chudinka minimálně o dvě generace starší. Viděl jsem ty pohrdavé pohledy umbrella girl a ostatních. V hlavě jsem měl však jen jednu větu… „v klidu, hlavně se nezabij“, to mi říkala Blanka, když jsem odjížděl z depa. A tak jsem se rozhodoval při svítící červené na startovním roštu, jak já ten start provedu. Po startu následuje relativně prudká pravá zatáčka a tak jsem si řekl, že odstartuju pomaličku polehoučku, abych se v té zatáčce nemusel mačkat a řešit nenadálé situace. Můj plán však mělo asi i par dalších jezdců protože můj pomalý start nakonec nebyl až tak pomalý a musel jsem hodně zvolnit, abych dosáhl svého úmyslu. Můj další plán byl, že je všechny pěkně dojedu na následující rovince, to už se však nestalo, ať jsem tahal sebevíc, dojet se to už nedalo a tak jsem se rozloučil s medailovými pozicemi a pěkně sám na konci pole obkroužil celý závod.
A proč to tady píšu? No nejspíš proto, že z toho mám veliké dojmy, co mi nedají spát a také proto, že jsem to závodění dřív viděl trochu jinak a tak by to třeba někomu mohlo trošku otevřít oči, tak jako je to otevřelo mě. A také bych na závěr neměl, zapomenou poděkovat Markovi, který za tohle všechno může a kterého bych za to neměl mít rád, neboť mi tím způsobil značnou psychickou újmu.
P.S: ...a kdyb ty brzdy navadly, tak bych měl určitě minimalně o 6 sekund lepší čas, co zatacka to sekunda
Předem chci upozornit, že to přišlo jako blesk z čistého nebe, že jsem v životě na okruhu nejel, už vůbec na motorce o obsahu 600ccm , o MotoGP a jiné závody se nezajímám takže ani nevím jak to při závodech chodí co kdo ukazuje, která vlajka co znamená a najednou stojím před prvním tréninkovým rozjezdem s předpokladem završit to v neděli závodem ze seriálu ČMN Prospeed Cup 2010.
Po přečtení předchozího si zajisté už někteří začínají klepat na hlavu. Ano to dělají správně. Když jsem přijímal tuto nabídku, vůbec mi nějak nedocházelo, o co půjde, to vše mi začalo docházet až těsně před prvním tréninkovým rozjezdem. Ještě víc mi to začalo docházet, když jsem se podíval v depu kolem sebe a viděl všechny ty týmy, jejich mechaniky, zázemí… no prostě se mi začalo dělat špatně. Já blbec si zaplatím startovné na akci, kde hodlám jet na motocyklu ZX6 na kterém jsem do té doby v životě neseděl a na okruhu o kterém jsem jen něco málo zaslechl, ale nevím ani jak vypadá a kolik má zatáček. No nic, couvnout už prostě nešlo.
Vydávám se na trať se strachem, jak se tam budu motat a jak mě nejpozději ve druhém kole někdo sejme. Chybí mi zrcátka, abych mohl včas uhýbat před nájezdníky zezadu a uvolňovat jim cestu. Blanka mi říkala, ať dám na sebe pozor a vrátím se celej. Snažím se tedy o to ze všech sil. Konečně vidím vlajku, o které mi na začátku řekli, že mám po ní zajet do depa, jsem šťastný a po x krouženích ve stylu paní starostové se ještě více napřimuji a zhluboka dýchám. „Je to za mnou, přežil jsem, slezu a kašlu na to. Nervy jak blázen, prostě to nemá cenu, mám zapotřebí se takhle nervovat? Svezl jsem se a další nejedu“ …si v duchu říkám. Běžím se podívat na vyvěšené časy, můj čas 3:21.465 mi na sebevědomí příliš nepřidá, těší mne jen, že se najdou asi 3 jezdci, co mají čas podobný tomu mému, ostatních cca 90 jezdců má časy úplně jiné, skoro mi to připadalo, jako kdyby ti ostatní jeli jen půl okruhu místo celého. Tak teď by to mohlo vypadat, že je článku konec. Není.
O přestávce se nechám ukecat, že to prý se mnou není až tak zlé a ať jedu další tréninkový rozjezd. Najíždím na trať s předsevzetím, že teď se do toho fakt opřu. Marek mi o přestávce vysvětlil, že udržovat otáčky na ZX6 mezi 4 – 6 tis. není to pravé, že je mám mít někde mezi 12 – 14 tis. Pamatuji si na jeho radu a nechám kolikrát dojet otáčkoměr až na 8 tis. Otáček. Nemohu se s tím nějak srovnat, prostě mi to je nějak proti srsti. Začínám před zatáčkou brzdit „až na poslední chvíli“ (abych to uvedl na pravou míru, tak původně jsem k zatáčce dojížděl za pomoci ubraného plynu a pak motorku hezky ladně položil do zatáčky), teď brzdím, až mi oči lezou z důlků a třeba na cílovce mám pocit že to z těch tachometrových 280km/h (skutečná rychlost je nižší kvůli změněným převodům) nikdy nemůžu ubrzdit tak abych stihl ještě zatočit. Navíc mě právě v tyto okamžiky ubíjí, když se kolem mě prožene několik motocyklů. V první okamžik jsem si myslel, že jim asi selhaly brzdy, protože není možné hodit to do zatáčky a nerozsekat se. Naštěstí rozjezd končí a tak zajíždím do boxů. Můj čas 2:58.260 V boxech mě všichni plácají po zádech, pravděpodobně mě budou chtít ukecat na další rozjezd. No udělal jsem sám na sobě krásných 23 sekund. Dokonce i pár lidí ve výsledkové listině se propadlo za mě.
Třetí „zlomový“ rozjezd je tady. Tak tady jsem se fakt hodně odvázal a rozhodl se někoho alespoň chvíli udržet. Docela se mi to chvilkami dařilo, pak jsem dokonce dojel jezdce předemnou se kterým jsem odjel asi dvě kola a pomalu zjišťoval, že mě vlastně brzdí, ale k předjíždění jsem nějak neměl odvahu. On není problém ho předjet, ale co pak? Co dál? „Stihnu vše tak abych nenavštívil místa Blankou a Makem mě zakázané?“ On přeci jen ten předjížděný ubírá na šířce tratě kterou bych mohl využít a teď to člověk musí nějak zkorigovat, nechat mu prostor, přitom být rychlejší, nefláknout sebou a modlit se aby mě v tom předjížděcím manévru někde nesevřel. Nakonec mi to nedá a na konto si připisuji prvního předjetého. Hned v další, kole v „plném náklonu“ se mi rychlejší jezdec trefuje předním kolem do pravé boty, sice jen lehce ale mě to totálně rozhodí a už zase je mi špatně. Možná je to i tím 35 stupňovým vedrem co tu panovalo, nicméně už se těším do boxu jako nikdy. Překvapuje mne listina s časy, nyní u mého jména stojí čas 2:52.430 a za sebou nechávám asi 6 jezdců do 600ccm a asi 10 jezdců litrech. To mě samozřejmě těší, ale v tento den už ze sebe nic víc nevymáčknu, časy se mi dále pohybují mezi 2:52 až 2:56.
Druhý den jsou ještě první dva tréninkové rozjezdy, ze kterých se časy ještě započítávají do kvalifikace. Důležitý pro mne byl druhý rozjezd kdy se mi, jednak docela dařilo předjet dost jezdců a navíc jsem dosáhl času 2:44.032, kterým jsem se úplně neuvěřitelně kvalifikoval do hlavního závodu. Za sebou jsem nechal dost motorek, které si pak mohly zazávodit jen v tzv. závodě Best of Rest. Byla to pro mne naprosto neuvěřitelná informace a další nervy při pohledu do startovací listiny kde v závodě se mnou startují i mistři republiky, o Markovi a Kubovi nemluvím, ti tam startovali samozřejmě také.
K samotnému závodu není moc co psát, nevěděl jsem vůbec co a jak, diváci na tribunách, zahřívací kolo atd. atd. Prostě v hlavě zmatek, vůbec jsem nevěděl, čí jsem a co mám dělat. Každý kdo se na mne a „mou“ zx6 podíval, byl na pochybách, jestli to vůbec ten pekelný stroj může dojet, ona chudinka už zažila nespočet pádů a je to na ní opravdu dobře vidět, všude něco chybí, všude je něco popraskané a vlastně se do toho startovního pole krásných naleštěných a reklamami polepených fešand vůbec nehodí. Jednoduše, motorky na startu byly jak z módní přehlídky a tahle jak když ji dnes ráno bezdomovec vytáhl z popelnice a navíc je chudinka minimálně o dvě generace starší. Viděl jsem ty pohrdavé pohledy umbrella girl a ostatních. V hlavě jsem měl však jen jednu větu… „v klidu, hlavně se nezabij“, to mi říkala Blanka, když jsem odjížděl z depa. A tak jsem se rozhodoval při svítící červené na startovním roštu, jak já ten start provedu. Po startu následuje relativně prudká pravá zatáčka a tak jsem si řekl, že odstartuju pomaličku polehoučku, abych se v té zatáčce nemusel mačkat a řešit nenadálé situace. Můj plán však mělo asi i par dalších jezdců protože můj pomalý start nakonec nebyl až tak pomalý a musel jsem hodně zvolnit, abych dosáhl svého úmyslu. Můj další plán byl, že je všechny pěkně dojedu na následující rovince, to už se však nestalo, ať jsem tahal sebevíc, dojet se to už nedalo a tak jsem se rozloučil s medailovými pozicemi a pěkně sám na konci pole obkroužil celý závod.
A proč to tady píšu? No nejspíš proto, že z toho mám veliké dojmy, co mi nedají spát a také proto, že jsem to závodění dřív viděl trochu jinak a tak by to třeba někomu mohlo trošku otevřít oči, tak jako je to otevřelo mě. A také bych na závěr neměl, zapomenou poděkovat Markovi, který za tohle všechno může a kterého bych za to neměl mít rád, neboť mi tím způsobil značnou psychickou újmu.
P.S: ...a kdyb ty brzdy navadly, tak bych měl určitě minimalně o 6 sekund lepší čas, co zatacka to sekunda
----- (W) -----
young oldtimer
nekdo se zavodnikem narodi, jiny umira
young oldtimer
nekdo se zavodnikem narodi, jiny umira
respekt, na neznámé motorce klobouk dolů. Já bych si nedokázal představit to jet bez tacha. Z jízd s instruktorem sjem věděl, že všechyn zatáčky se dají +- v 100km/h dát, tak sjem se podle toho řídil. Jet to od oka, tak se rozsekám.
btw. k časám, jízda ve střední skupině s instruktorem na plynulost cca 3:30
kamoš poprvé na okruhu Aprilia Tuono - 2:45
btw. k časám, jízda ve střední skupině s instruktorem na plynulost cca 3:30
kamoš poprvé na okruhu Aprilia Tuono - 2:45
ZX-12R naked
-
Roman - ZX12
- Easy slider
- Příspěvky: 587
- Registrován: stř črc 09, 2008 16:20:51
- Bydliště: morava
